Nejvyšším orgánem společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a evropské společnosti je valná hromada. Ta rozhoduje o nejpodstatnějších záležitostech společnosti a má v rukou nejvíce pravomocí. V některých zákonem stanovených případech musí přijetí jejího rozhodnutí osvědčit notář. Pokud valnou hromadu organizujete poprvé, můžete si ji představit jako členskou schůzi bytového družstva nebo společenství vlastníků jednotek. Pravidla pro oba typy schůzí jsou dosti podobná.
Valná hromada se musí konat alespoň jednou za účetní období, ale často se schází v různých intervalech dle potřeby společnosti. Povinnost účastnit se valné hromady mají všichni jednatelé. Valné hromady se mají právo účastnit všichni společníci, akcionáři nebo členové dozorčí rady. Společník či akcionář se může valné hromady zúčastnit osobně nebo v zastoupení na základě plné moci.
Valná hromada má pravomoc rozhodovat o všech záležitostech společnosti a o zásadních bodech v jejím fungování. Může se jednat např. o obsah a změny stanov společnosti, schválení účetní závěrky, rozdělení tisku či zrušení společnosti. Není-li stanoveno společenskou smlouvou jinak, je valná hromada usnášeníschopná, pokud je přítomna alespoň polovina všech společníků. V určitých situacích je však nutný souhlas 2/3 všech společníků. Zpravidla se jedná o výjimečné situace, jako:
- rozhodnutí o změně společenské smlouvy či rozhodnutí, jehož důsledkem se smlouva mění
- rozhodnutí o připuštění nepeněžitého vkladu
- rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací
Ačkoliv se může valná hromada u společností, jejíž společníci si dobře rozumí zdát zbytečná, není radno ji podceňovat. Při podnikání může nastat mnoho nečekaných situací, kdy se např. společníci nedohodnou. V takových případech však usnesení přijatá neformálně mohou být neplatná a snadno napadnutelná u soudu. V každém případě je proto lepší valnou hromadu opravdu oficiálně svolat a určit předsedu a také zapisovatele.
Kdy a jak svolat valnou hromadu?
Povinností jednoho z jednatelů je valnou hromadu svolat alespoň jednou za účetní období. Standardně se svolává na jaře, aby mohli majitelé schválit účetní závěrku za minulý kalendářní rok. Nejpozději je však nutné ji schválit do konce června. V případě potřeby je však možné valnou hromadu svolat i několikrát ročně.
Správným způsobem, jak valnou hromadu svolat, je tvorba oficiální pozvánky, která musí obsahovat čas a místo konání, program jednání a text návrhu usnesení, která mají být na schůzi přijata. Pozvánka je poté distribuována poštou či elektronicky a to nejpozději 15 dní předem.
Průběh valné hromady
Na začátku je nutné od všech zúčastněných podpis na prezenční listině. Pokud nebude přítomna alespoň polovina všech hlasujících, musí být valná hromada uspořádána v náhradním termínu. V případě, že jsou počty v pořádku, můžete schůzi zahájit volbou předsedy a zapisovatele.
Předsedou obvykle bývá jednatel, který valnou hromadu svolal. . V dalším kroku již přichází prostor pro projednání předem zaslaného programu. Pokud některý ze společníků bude chtít na schůzi probrat bod, který v programu není zahrnut, musí valná hromada o zařazení hlasovat. Pokud se však neschválí, je možné daný podnět zařadit do programu na příští schůzi. Jakmile předseda přednese bod z programu a ostatní se k němu vyjádří, může začít hlasování. Síla hlasu jednotlivých účastníků odpovídá jejich podílu ve společnosti. Valná hromada hlasuje prostou většinou přítomných hlasů. Mezitím je úkolem zapisovatele během schůze zapisovat nejdůležitější body z diskuze a výsledky hlasování a nejpozději do 15 dnů ode dne jejího ukončení musí vypracovat oficiální zápis.